Maturita.

2. května 2013 v 18:11 | An |  Me

Už je to tady. Už je tady ten den D, kterým všechno začlo. První den písemných maturit. Den, který mi připoměl, že vlastně pořád nic neumím. Den, který mi připoměl, že přesně za 18 dní o půl 2 odpoledne budu sedět na potítku. Budu tam sedět a nebudu schopná na ten papír před sebou napsat ani slovo. Bože !! Zachraňte mě někdo od toho všeho. Mám z toho strach. Bojím se, sem nervozní. Sem nervozní, že to nedopadne zrovna tak, jak si představuju, tak jak bych chtěla.


První část písemných maturit byla angličtina, tedy předněji řečeno slohovka z angličtiny. I když vím, že sem na angličtinu celkem dobrá, že mi de a že sem s ní nikdy problémy neměla, byla jsem nervozní. Čím víc sem se blížila ke škole, tím klasicky přecpaným autobusem, tím víc sem byla nervoznější. Klepala sem se, bylo mi špatně. "Bože ještě ráno sem byla v pohodě, tak proč sem teď nervózní. Je to jenom další debilní písemnka z angličtiny, ta stejná kterou sme psali snad už milionkrát. Všechno sem si opakovala aspoň storkrát takže klid !! Není důvod být nervní."

Když sme došli do té učebny, učebny číslo 313, dopadl na mě stres. Všichni si všechno opakovali, furt o něčem mluvili, furt se mě někdo na něco ptal. Aaaaa :D Přesně ve 12:15 došla učitelka. "Celou dobu sem si říkala, že by mohl dojít aspoň nějakej normální učitel, ale to ne !!! Došla zrovna ona. Proč ?? Měla sem ju na maturitní projekt a nejradši bych ju uškrtila." Když sem si to přečetla pořádně sem si oddychla. Jo !!

Zitra mě čekají písemny z češtiny, v uterý ještě bude test z anličtiny. Mezitím mám ještě příjmačky na vysokou. Bože ať už to všechno skončí, už mě to učení fakt nebaví. Už ani nevím, co se mám učit. Příde mi, že pořád nic nevím, ale doufám, že to je jenom můj pocit a že mi v tý hlavě přece jenom něco zůstalo :D

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama